Z historie letectví: První držitelka pilotního průkazu – Raymonde de Laroche

Byla krásná. Byla okouzlující. Narodila se 22. srpna 1882 v Paříži jako Élisa Leontine Deroche, ale svět ji znal jako baronku Raymonde de Laroche. To vzletné jméno si dala sama, její vlastní se jí zdálo být příliš všední, ale šlechtický titul jí prý udělil sám ruský car Mikuláš II., okouzlený jejím leteckým uměním. O tom mnozí pochybují a tvrdí, že je to jen výplod její bohaté fantazie. Ale jedno je jisté. Dcera pařížského instalatéra byla první ženou na světě, která získala pilotní licenci. Stalo se to 8. března 1910 a její průkaz měl číslo 36. Začínala jako modelka a herečka. Díky této profesi se dostala do společnosti, kterou by v dílně svého otce nepoznala. A spolu s ní i na místa, která v ní probudila zájem o létání. Byla při tom, když bratři Wrightové v roce 1908 v Paříži předváděli svůj letoun. Tam také poznala francouzské průkopníky aviatiky, bratry Gabriela a Charlese Voisinovy, a požádala je, aby ji naučili pilotovat. V roce 1909, půl roku po slavném Blériotově přeletu kanálu La Manche, se Raymonde hlásila v Billancourtu, kde měli bratři Voisinové dílny a leteckou školu, a už po týdnu, po krátké letecké průpravě, usedla do aeroplánu. Byl jednomístný, a tak směla jen popojíždět po zemi, aby se s letounem seznámila. Ale nedočkavá Raymonde oznámila, že je připravena k letu, nečekala na svolení Charlese Voisina, popojela na startovací dráhu a vzlétla. Všichni byli v šoku. Raymonde však ale bez potíží ulétla 270 metrů a pak klidně přistála. Tolik legenda.

Co říkají fakta?

Raymonde létání propadla. V červenci 1910 se jako jediná žena, se strojem Voisin, zúčastnila Velkého leteckého týdne v Champagni. Okouzlila ruského cara na leteckém dnu v Petrohradu a svým leteckým uměním uchvátila diváky v Rouenu, v Heliopoli v Egyptě a v Budapešti. Ani jí se ale nevyhnuly nehody. Během letecké přehlídky v Remeši na podzim roku 1910 havarovala tak těžce, že nikdo nevěřil v její návrat k létání. Zlomená ruka, obě nohy, poranění hlavy… Trvalo to déle než dva roky, ale Raymondina pevná vůle a odhodlání slavily úspěch. Znovu usedla do letadla a 25. listopadu 1913 získala cenu francouzského aeroklubu Coupe Femina za déle než čtyři hodiny trvající nepřetržitý let. Byl to světový rekord. Létání přerušila první světová válka. Raymonde se sice nabízela jako instruktorka, ale byla odmítnuta. A tak sloužila alespoň jako vojenská řidička. Po válce se k milovanému létání mohla vrátit. A znovu začala ohromovat svět a lámat rekordy. V červnu 1919 na dvouplošníku Caudron G III, prvním bombardovacím letounu s tažnou vrtulí, dosáhla výšky 4900 metrů. A s dvouplošníkem Farman uletěla bez mezipřistání na tu dobu neuvěřitelných 323 a půl kilometru. 18. července 1919 vzlétla baronka Raymonde de Laroche, která koketovala s myšlenkou stát se první zkušební pilotkou, naposledy. Při přistání nový lehký stroj z dílny konstruktéra René Caudrona v Crotoy – dodnes se neví, zdali jej pilotovala, nebo byla pouhou kopilotkou – havaroval a ona i druhý pilot zahynuli. Raymondě bylo necelých 36 let. Kdysi řekla přátelům: „Možná někdy až příliš pokouším osud. Možná až příliš riskuji. Ale zasvětila jsem létání svůj život a létám stále bez obav, beze strachu.“ Na počest této úžasné ženy, která připravila cestu novým generacím pilotek, stojí na pařížském letišti Le Bourget půvabný památník. Socha krásné ženy, která se pažemi snaží obejmout nebe.